Navigace

Obsah

Myslivecké sdružení

 

MYSLIVECKÝ SPOLEK SEMICE

 

Základní informace o MS Semice

Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, jako součást ekosystému, a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví. Zákon č. 449/2001 sb.

 

Myslivci

Obec Semice se rozkládá v malebném a velmi úrodném Polabí. Je obklopena úrodnými poli a smíšenými lesy, které poskytují bohatou obživu i úkryt volně žijící zvěři. Protékající řeka Labe dává okolní krajině charakteristický ráz nížiny a svými slepými rameny a tůněmi umožňují výskyt vodní zvěři. Jak nám napovídají nálezy z vykopávek, již v dávných dobách zde vládl velmi čilý život. Naši předkové zde nalézali velmi dobrou obživu nejen obděláváním půdy, ale i lovem divoce žijící zvěře, kterou zdejší krajina oplývala. Obyvatelé obce, kteří byli vlastníky pozemků tvořili honební společenstva za účelem lovu zvěře. Je úžasné a na dnešní poměry takřka nepochopitelné, kolik zdravé a životaschopné zvěře žilo v katastru obce Semice. Tak velké množství zvěře však nikomu nevadilo, zvěř nedělala škody a nikdo škody způsobené zvěří ani nechtěl vymáhat. Každý hospodařící rolník a občan obce Semice si zvěře i ostatních živočichů vždy vážil a bral je jako neoddělitelnou součást zemědělské činnosti a celého velmi ceněného obnovitelného přírodního bohatství obce.

Velký zásah do životního prostředí v obci znamenala kolektivizace v 50-tých letech. Toto byl velmi necitlivý společensko-politický zásah, jehož důsledky pociťujeme velmi citelně ještě v současnosti. Klesající stavy drobné zvěře dali podmět myslivcům k záchrannému umělému odchovu a vypouštění odchované drobné zvěře s velkou podporou tehdejšího JZD. Odchovu bažantů a koroptví se Myslivecké sdružení věnovalo s velkým úspěchem po několik desítek let až do roku 1989. Na základě společensko-politických změn dochází k navrácení používaných prostor v odchovně bažantů pod Semickou hůrou původnímu majiteli na základě restitucí a tímto byl odchov bažantů definitivně ukončen. Za zmínku ještě stojí, že v období 1961-1962 došlo ke sloučení JZD Semice a JZD Přerov nad Labem a slučují se tím i obě dosud samostatné honitby. Slučovací schůze se konala 29. 4. 1961 v Přerově nad Labem za účasti 35 členů z obou společností a vzniká „Sdružení československého svazu Podhůří“ o výměře asi 1942 ha. Po dvouletém období však dochází k opětovnému rozdělení honiteb. V roce 1983 dochází na návrh Okresního výboru českého mysliveckého svazu v Nymburku ke sloučení honiteb MS Semice a MS Velenka. Ustavující schůze se konala 20.1.1983 ve Staré hospodě v Semicích. Tímto počinem vznikla honitba o výměře 1648 ha s 40 členy a pěti adepty, která fungovala do roku 1989, kdy dochází k opětovnému rozdělení. V roce 1990 dochází k rozpadu místního JZD a v obci Semice je definitivně ukončen chov skotu. Toto opatření znamenalo další snížení stavů drobné zvěře, protože se přestaly úplně pěstovat pícniny a obiloviny se dodnes pěstují jen okrajově.

Podle zákona č. 403/1990 Sb. bylo honební právo opět vráceno vlastníkům půdy a honitba MS Semice musela být znovu založena a uznána na základě vlastnických práv před rokem 1948 a tím bylo založeno stávající honební společenstvo Semice složené z majitelů pozemků v katastru obce Semice. V současné době Myslivecký spolek Semice hospodaří v honitbě o výměře 977 ha, z toho tvoří: 120 ha lesa, 15 ha vodních ploch, 800 ha polí, 5 ha luk a ostatních pozemků. Honitbu má pronajatou od vlastníků honebních pozemků tvořící Honební společenstvo Semice. Členskou základnu spolku tvoří vždy kolem 20 členů, především vlastníků honebních pozemků. Normované stavy zvěře podle platného zákona jsou následovné: Srnčí zvěř: 48 ks, zajíc polní: 167 ks, bažant obecný: 195 ks. Tyto stavy zvěře však nejsou naplněny.

Myslivecké hospodaření souběžně s velmi intenzivní zemědělskou výrobou je velmi složité a myslivost je zemědělskými subjekty značně ovlivňována. Početní stavy, kondice zvěře a druhová rozmanitost všech volně žijících živočichů včetně hmyzu jsou jasným indikátorem zdravého stavu přírody. Bohužel, stav životního prostředí v katastru obce není dobrý a stavy nejen zvěře, ale i ostatních volně žijících živočichů neustále klesají, nebo stagnují. Přes veškerou péči a ochranu se drobná zvěř prakticky neloví a její stavy jsou velmi nízké, až kritické. I přes všechna negativa se v honitbě můžeme ještě setkat se zajícem polním, bažantem obecným, kachnou divokou, srnčí, mufloní a černou zvěří, liškou, kunou skalní i lesní, tchořem, lasicemi a posledními zbytky kdysi velmi hojné koroptve polní atd. Hnízdí zde dnes již vzácná čejka chocholatá, káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, moták pochop, puštík obecný, straka obecná, sojka obecná a zalétá krkavec velký. V lužních enklávách u Labe ještě hnízdí mnoho druhů pěvců včetně slavíka obecného, ledňáčka říčního a žije zde také mnoho druhů obojživelníků a plazů. Problém tvoří vysoké stavy invazní nutrie říční, jejíž početnost musí být intenzivně regulována. V zimě na Labi vždy přezimuje několik druhů tažných severských kachen, kormoráni a pravidelně zde byl spatřen i náš největší dravec orel mořský.

V honitbě se také nachází několik významných přírodních lokalit: národní přírodní památka Slatinná louka u Velenky (Kerska), přírodní rezervace Vrť (Hanín) a přírodní památka Semická hůra. I tyto lokality jsou bohužel pod velkým civilizačním a rekreačním tlakem neukázněných cyklistů i pěších návštěvníků, včetně jejich nevychovaných čtyřnohých miláčků, psů a koní. Tyto významné přírodní památky by si jistě zasloužily přísnější ochranu.

Myslivecká činnost nezahrnuje pouze lov a péči o zvěř, ale její součástí je i zachování a rozvíjení kulturních tradic. Je to dodržování mysliveckých zákonů, vyhlášek, zvyků a tradic ustálených po staletí, včetně mysliveckého odívání, myslivecké mluvy, mysliveckých fanfár a signálů. S tím souvisí přísné dodržování pravidel bezpečného zacházení se zbraní a podobně. Členové spolku se velmi aktivně věnují i chovu a výcviku loveckých psů a pravidelně se zúčastňují výstav, zkoušek z výkonu a memoriálů, včetně toho nejvyššího Memoriálu Karla Podhajského. Myslivecký spolek také udržuje velmi dobrou spolupráci s místním Obecním úřadem a Základní školou. Členové spolku se usilovně snaží zlepšovat životní podmínky pro volně žijící živočichy a tím zlepšují životní podmínky i pro všechny občany obce Semice. Úrodná Polabská nížina byla a vždy bude dobrým domovem pro mnoho druhů hmyzu, živočichů a rostlin včetně člověka. Příroda v katastru obce Semice má velký potenciál a je v rukou nás všech, zda bude nezničená i nadále živit, vítat a okouzlovat své hospodáře a návštěvníky.

 

Název: Myslivecký spolek Semice 

Sídlo: č.p. 275, 289 17 Semice                                                                                       

Identifikační číslo: 629 94 301                                                                                         

Právní forma: Spolek                                                                                                                                        

Účel: Výkon práva myslivosti, ochrany přírody a volně žijící zvěře v ní, v najaté nebo vlastní honitbě v souladu se schváleným plánem mysliveckého hospodaření a lovu a podmínkami nájemní smlouvy honitby a další činnosti, která je spojena s mysliveckými tradicemi a obvyklými mysliveckými postupy.

 

 „ČESKÉ MYSLIVOSTI ZDAR“